Pustila jsem si tenhle zatím poslední film Woodyho Allena včera v noci. Woody nezklamal, jsem moc ráda. Oči přilepené na obrazovce celou dobu. Pro mě vzrušující film (a myslím, že ne jenom kvůli Javieru Bardemovi.- i když teda: wow!)
No a když jsme dneska vylezli nahoru na Petřín, sedli jsme si v jedné takové pěkné, obyčejné zahradní restauraci. Obyčejné stolky, obyčejné pivo, obyčejná kofola, obyčejná polívka. A mně to tam na chvíli připomělo (zřejmě pod vlivem filmu) nějaké místo v Barceloně ze španělského tripu 2000. Asi i ta hučící Praha pod námi mi to připoměla. Tak takhle jsem dneska viděla Prahu barcelonskýma očima od sochy Panny Marie z Exilu.
No comments:
Post a Comment