Měli jsme taky pozvání do mlejna na králíčky, tak jsme na Bílou sobotu vyrazili.
Cestu do mlejna jsem měla několikrát v hlavě, když jsem četla něco od sester Bronteových.
Malý běžec:
Musím koupit ty galoše konečně.
Králíčci byli roztomilí, ale stejně zvítězilo zavírání a otvírání dveří králíkárny.
Ještě pár snímků ze mlejna:
Opět sestry Bronteovy aneb cesta zpátky.
Večer jsem jela s tátou a bráchou na vigílie do Úsobí. Vezl nás Miloš Doležal. Mikuláš zůstal s tatínkem a babičkou. Úžasný, hluboký, inspirativní a podněcující obřad, opravdu jsem si ho prožila. Když jsme vyšli z kostela, bylo jasné nebe plné hvězd. Svezli jsme se s Arnotovýma.
V neděli ráno už jsem jela jen s tátou. Jakub měl pěkný kázání (metafora s mlhou). S tátou jsme se smáli, jak se nás snažil vyhecovat do veselosti.
Odpoledne nás stihla pěkná buřina. Zmokla jsem jak já s Mikym na cestě na nádraží, tak i Ondra, který se snažil udělat si cyklo výlet. Po zbytek dne nám byla útočištěm půda a přilehlé pokoje. Miky se tam vždycky hrozně vyřádí. Ale fakt už ty galoše musím koupit, k večeru se udělalo krásně, mohl se Miky ještě proběhnout.
Na Velikonoční pondělí měla babička připravenou úplnou Entropu:
Zajíci v květináčích jsou lokální varianta Easter Egg Hunt.
Miky po úspěšném lovu:
A tady odcházejí s tatínkem vymrskat tetu Janu (škoda, že Mikymu roste ten strom z hlavy). Miky si donesl krásnou výslužku. Oplatím to Janě na klucích.
No comments:
Post a Comment