Velkopáteční obřad jsem vynechala. Byli jsme s Mikym po cestě vlakem oba trochu unavení, tak jsme šli jen s motorkou kolem rybníka, kam Miky zase naházel pár kamenů. Pak ještě ke Staníčkům na slepičky.
Měli jsme taky pozvání do mlejna na králíčky, tak jsme na Bílou sobotu vyrazili.
Cestu do mlejna jsem měla několikrát v hlavě, když jsem četla něco od sester Bronteových.
Malý běžec:
Musím koupit ty galoše konečně.
Králíčci byli roztomilí, ale stejně zvítězilo zavírání a otvírání dveří králíkárny.
Ještě pár snímků ze mlejna:
Opět sestry Bronteovy aneb cesta zpátky.
Večer jsem jela s tátou a bráchou na vigílie do Úsobí. Vezl nás Miloš Doležal. Mikuláš zůstal s tatínkem a babičkou. Úžasný, hluboký, inspirativní a podněcující obřad, opravdu jsem si ho prožila. Když jsme vyšli z kostela, bylo jasné nebe plné hvězd. Svezli jsme se s Arnotovýma.
V neděli ráno už jsem jela jen s tátou. Jakub měl pěkný kázání (metafora s mlhou). S tátou jsme se smáli, jak se nás snažil vyhecovat do veselosti.
Odpoledne nás stihla pěkná buřina. Zmokla jsem jak já s Mikym na cestě na nádraží, tak i Ondra, který se snažil udělat si cyklo výlet. Po zbytek dne nám byla útočištěm půda a přilehlé pokoje. Miky se tam vždycky hrozně vyřádí. Ale fakt už ty galoše musím koupit, k večeru se udělalo krásně, mohl se Miky ještě proběhnout.
Na Velikonoční pondělí měla babička připravenou úplnou Entropu:
Zajíci v květináčích jsou lokální varianta Easter Egg Hunt.
Miky po úspěšném lovu:
A tady odcházejí s tatínkem vymrskat tetu Janu (škoda, že Mikymu roste ten strom z hlavy). Miky si donesl krásnou výslužku. Oplatím to Janě na klucích.
No comments:
Post a Comment