Volební sraz se základkou

Odvolila jsem v pátek večer. Strana, kterou jsem volila, se nakonec do parlamentu nedostala, ale vem to čert, hlavně že Sexy mozek šel do pr.
Po volbách jsem dala ještě jednou No Distance Left To Run, tentokrát s bráchou.
Na sobotu se toho v Lípě sešlo celkem dost, kromě našeho srazu to byla ještě hasičská soutěž, vyhrávala dechovka a vsí šel průvod. Nově otevřená kavárnička přímo před našima měla napilno. Slíbila jsem Mikulášovi, že natočíme příjezd a odjezd motoráčku na lipské nádraží, ale jezdil stále v oranžových barvách. No, snad už se to nebude opakovat.

Sraz se základkou po dvaceti letch byl svolán na třetí hodinu. Začali jsme prohlídkou školy.

Tady jsou spolužačky společně s dominantou školy - dřevo dole ukrývá původní variantu s pionýrskými šátky.
Prohlíželi jsme fotky (na jedné jsem našla babičku, taky mámu i sebe -vypadala jsem jak Miky:-))



a kroniky



Pak už jsme dostali hlad a žízeň, tak jsme se přesunuli do Šejfdorského mlýna v Okrouhličce, kde jsme pili a hodovali, co hrdlo ráčí.

Tohle jsou vedoucí družiny Dana Výborná a třídní učitelka Irena Maršíková.



a jedna momentka na ukázku



Naštěstí je jedna spolužačka fotografka, tak nějaké fotky snad vyzískám od ní.Je fakt rychlá:-)



Sraz s gymplem byl proti tomuhle srazu sjezdem studených čumáků. Bylo mi tam hrozně dobře a nasmála jsem se, jak už dlouho ne. Tak zase za deset let, girls and boys.

A field trip around English bookstores

jsem pro zpestření výuky připravila pro svoje pomaturitní studium. Ráno na Staroměstském náměstí se rozdělili do dvou družstev, dostali mapky, kde měli označenu polohu toho kterého knihkupectví a úkoly, které tam měli splnit. Většinou měli od prodavače zjistit nejprodávanější knihu (vypadá to, že The Girl with the Dragon Tattoo od Stiega Larssona se těší značné oblibě), knihy českých autorů, zjistit jaké tituly zjednodušené četby jsou k dispozici, vybrat dětskou knihu, která se jim líbí apod.





Navštívili Big Ben Bookshop, Anagram v Ungeltu a známy Kanzelsberger na Václaváku. Já jsem na ně čekala v jednom z nejznámějších, v Globu.



Byla tam výstava fotek lidí zabalených v novinách:-)



Takhle jsem na ně čekala s knihou a Tchaiem. Já si to prostě umím zařídit! Chachá!



Nakonec všichni dorazili, úkoly vzorně splněné. Tak snad se jim to aspoň trochu líbilo. Myslím, že se tak třeba dostali do míst, kam se zas až tak běžně nedostanou.

U kocoura Mikeše

Do RC Andílek chodíme s Mikym už třetím semestrem na Montessori. Mně se tahle metoda zamlouvá, jenom nějaké ty "práce" jsou pro Mikyho ještě docela težké, možná v sobě ani nemá tu potřebnou soustředěnost. Uvidím, jak se to bude vyvíjet dál, ještě bych tomu chtěla dát šanci příští rok, buď v Andílkovi, ale možná spíš někde blíž nám.
Nicméně, jako odměnu za to, že jsme tak věrní, dostali jsme zájezd do Hrusic do muzea Josefa Lady. Normálně zájezdovým autobusem. Miky byl u vytržení.

Pár skulptur ze zahrady muzea:





Začalo se prohlídkou. Provázela nás paní víla. Miky chtěl pořád ven:-)
Takže na nic vlastně nebylo moc času.
V jedné místnosti jsem si připomněla pár zapomenutých pohádek. Tady zrovna víla připomíná tu o Sněhurce, ale ne tu s trpaslíky, ale tu, kterou si uplácali dědeček s babičkou ze sněhu, protože neměli žádné děti. Když pak s ostatními dětmi skákala přes ohýnek, zmizela jim jako obláček, Drsné, ale opravdu se mi okamžitě kdesi z hlubin paměti vynořila.



Mikymu se celkem zamlouvala čtyři velká plátna - roční období. Dalo se o nich pěkně povídat.



Po prohlídce byly pro děti připravené různé soutěže. Opičí dráha



skládání Mieše



rybolov ( a další)



Mikyho ale stejně nejvíc bavily kuželky, ty však byly mimo soutěž. Ale medaili a malý balíček nakonec stejně dostal, je to šikula:-)




Dalším bodem na programu bylo opékání buřtů, ale protože se blížila doba Mikyho odpolední siesty a např. já buřty nejím, rozhodli jsme se dále pokračovat po vlastní ose. Nejdřív jsme si dali na návsi oběd - jak nesnáším (nejen) v hospodách vyhrávání nejhorších písní všech dob z českých rádií, tak v Hrusicích se mi ho opravdu dostalo vrchovatě. Nestačilo to asi vevnitř v restauraci,tak si ještě paní otevřela přímo na návsi stánek se zmrzlinou a z kazeťáku vyhrávala to samé. Jako nechápu, že jí to tam tolerujou.
Ale jinak jsou Hrusice pěkné, jen moc blízko dálnici, která o sobě taky dává vědět.
Tohle je průčelí kostela sv. Václava.



Domů jsme se vrátili vlakem. A to my zas můžeme.
Tady pozorujeme mravenčí stezku.



Znaveni výletem.



Tož pěkná akce to byla:-)

Love´s the greatest thing

Díky nachlazení jsem se dneska nemusela zúčastnit rodinné oslavy, vyslala jsem pouze Ondru s Mikulášem. Nejdřív jsem to tady všechno pořádně vycídila a pak jsem zasedla k DVD, na které jsem se těšila už od Náchoda.



Blur miluju. Jsou nejlepší. Doufám, že je někdy uvidím hrát všechny čtyři spolu. Zatím jsem viděla jenom Damona v srpnu 2007 na festivalu Sziget v Budapešti, kde hrál s TGTBTQ
Kdysi jsem četla (myslím, že v Paulově autobiografii Many Years From Now), že když The Beatles fotili vnitřní obal Seržanta Pepře, řekli si, že se budou svými pohledy snažit vyslat k lidem co nejvíc lásky.



Tu určitě vysílali i Blur (nejen) při Tender v Glastonbury. Muselo to působit obzvlášť silně, když už od pradávna tam lidi chodili "to communicate with something".
God blesss you, Blur.



Tender is the night
Lying by your side
Tender is the touch
Of someone that you love too much
Tender is the day
The demons go away
Lord I need to find
Someone who can heal my mind

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Tender is the ghost
The ghost I love the most
Hiding from the sun
Waiting for the night to come
Tender is my heart
I'm screwing up my life
Lord I need to find
Someone who can heal my mind

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Tender is the night
Lying by your side
Tender is the touch
Of someone that you love too much
Tender is my heart you know
I'm screwing up my life
Oh Lord I need to find
Someone who can heal my mind

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Beautiful boy

Mikulášku, strejda John to kdysi vyjádřil velice přesně. Tak všechno nejlepší!

Close your eyes,
Have no fear,
The monsters gone,
He's on the run and your daddy's here,

Beautiful,
Beautiful, beautiful,
Beautiful Boy,

Before you go to sleep,
Say a little prayer,
Every day in every way,
It's getting better and better,

Beautiful,
Beautiful, beautiful,
Beautiful Boy,

Out on the ocean sailing away,
I can hardly wait,
To see you to come of age,
But I guess we'll both,
Just have to be patient,
Yes it's a long way to go,
But in the meantime,

Before you cross the street,
Take my hand,
Life is just what happens to you,
While your busy making other plans,

Beautiful,
Beautiful, beautiful,
Beautiful Boy,
Darling,
Darling,
Darling Mikuláš.

Narozeninová oslava

v Kakau se povedla, i když bylo hnusně i na to jít do kavárny. Pršelo celej den. Takže jsem moc ráda za ty, co dorazili.
Než dorazili, Miky připravil občerstvení.



Tak takhle jsme se poměli - kus-kus, špenátový quiche s fetou, později ještě ovoce a dortíček (vlastní výroba, BTW sukces). Dokonce jsem si zbytek odnesla domů k večeři (toho kus-kusu, quiche a melounu, dort se snědl).



Tady už se sešli první hosti. Nakonec nás bylo šest dospělých a sedm dětí, což si myslím byl příjemný počet. Ty fotky sice vypadají, jakože se tam nic neděje, ale byl to samozřejmě šrumec.



Sfoukávání svíček se Mikymu moc líbilo, muselo proběhnout dvakrát.



Miky se utíkal ke dveřím, aby si mohl povídat s auty.



Dita s Vojtíškem jsou naši věrní kamarádi.



Míša s Matějem a Katka s Felixem.



Zuzka s Laurou a Žofií dorazily až z Břevnova, tak to se fakt cení.



Tož pěkná akce to byla.

Before Night Falls

Náročný týden zakončen dobrým filmem (Než se setmí, r.Julian Schnabel, USA 2000). Básnička na konci videa (a filmu) je nádherná.



Ano, koupila jsem si to DVD kvůli Javieru Bardemovi, přiznávám. Cítím, že bych sem měla dát aspoň obrázek toho, o kom ten film je.



Reinaldo Arenas, kubánský spisovatel (1943-1990).

Svět knihy

Na veltrh jsem vyhrála dvě volné vstupenky na kidsinprague.com , takže jsme jít vlastně museli. Navíc jsem zjistila, že vstupenku lze v Divadle v Dlouhé vyměnit za dva lístky za cenu jednoho, což znamená, že se letos do Dlouhé asi uchodíme k smrti.
Součástí výhry byla i knížka Susie and Tom travel the world od Karen York, pro Mikuláše autorkou osobně podepsaná.
Jinak návštěva úspěšná. Koupila jsem: Woody Allen z edice Movie Icons vydavatelství Taschen (takže hlavně fotečky z filmů), Eric Lax: Woody Allen - Hovory o filmu (v nakladatelství Portál bratru za 40Kč), Michael de Saint Cheron: Elie Wiesel-Zlo a exil (stejné nakladatelství, bratru za 25Kč), pokračování Mráčka-O Klíči (ale je už to spíš pro starší děti), Petra Soukupová: Zmizet a DVD Postřehy Karla Kyncla.
Tady je Miky po odpolední siestě s Woodym na lavičce:



Během veletrhu jsem tvrdě odmítala cokoliv od socanú (a to jich tam bylo jak psů), ale cestou ven jsem nepohrdla sirkami od Zelených.
Po veletrhu jsme ještě jeli na návštěvu k tátovi a Miladě.
Dostali jsme výtisk knihy Zbigniewa Herberta: Barbar v zahradě (táta překlad, Milada redigovala).



Pěkný den, ale šílená kosa.

Nové hérdú

Tak je Miky ostříhaný. Moc mu to sluší,úplně prokoukl.



Vypadá to, že bude asi na středeční oslavu ošklivě a dost možná, že bude i pršet. Tak jsem se šla dneska podívat do kavárny Kakao na Vinohradech, kde je možnost pořádat narozeninové oslavy. Kavárna vypadá velice pěkně, má příjemnou atmosféru. Je tam dětskej koutek, hračky jsou sice takový spíš ošuntělý, Miky si ale i s pár rozbitými autíčky docela vyhrál. Paní majitelka byla hrozně vstřícná, bude mi rezervaci držet do úterka dopoledne. Měla by mi ještě poslat takový info mail o možnostech občerstvení, výzdoby a tak. Ale dort mám ve svých rukou -báli báli:-)
Teď už jsem klidnější, nějak to dopadne a ať už to bude venku nebo vevnitř, určitě to bude pěkný.

Adrian Tomine

Mám ráda komiksy. Čtyři povídky od Adriana Tomina, které vyšly v jednom svazku Letní blondýnka, jsem přečetla dnes jedním dechem během přesunů na výuku. Čtyři americké verze Barnuma Nielsena mi v tom chladném metru přivodiliy docela pěknou depresi.
Opravdu živé obrazy.

Bye, bye Barnum

Dneska jsem dočetla Polovičního bratra Loučím se tedy s hlavním hrdinou Barnumem, klukem, kterého ve škole šikanujou, že málo vyrostl a později alkoholikem snažícím se psát filmové scénáře. Jak někdo trefně poznamenal na Facebooku, při četbě by se člověk mohl popisovaných pocitů skoro dotýkat. Christensen se taky dost zabývá otázkou času, v jednom bodě se mu před očima odvijí několik časových rovin.
Po přečtení jsem si musela vygooglovat pár obrázků.


Ostrov Rost, odkud pocházel Barnumův otec a kam se Barnum vrátil, aby pochopil, kde je jeho místo.


Jméno téhle ulice v Oslu si dokonce pamatuju, znám ji už z "Beatles.


Herečku Lauren Bacall měla Vivian v pokoji na stěně, ale později se ukázalo, že to byla její matka, než přišla při autonehodě o obličej.


Na filmu Dny vína a růží s Jackem Lemmonem spolu byli Barnum a Vivian. Vivian sice prohlásila, že to byla "sračka", já si ale pamatuju, že jsem film viděla kdysi v televizi a silně na mě zapůsobil. Film pojednává o alkoholikovi a Barnum se tak na filmovém plátně setkává vlastně sám se sebou o trochu později.

Ten hubený starý člověk se obrátí. Je to můj bratr. Jeho oči mě nehnutě pozorují. "Proč ses vrátil?" zeptám se. A nevím, jestli se dívá na mě nebo na matku, když odpovídá: "Abych ti tohle všechno vyprávěl."

Špindírka

Asi jsem dala Mikymu ráno špatně plenku, ale už cestou do Jahody jsem zjistila, že je úplně pročuraný. S sebou jsem samozřejmě žádné náhradní oblečení neměla, v Jahodě jsou však na události tohoto typu připraveni, Miky dostal krásnou mikinku a úžasné růžové tepláčky s ještě úžasnějšími růžovými ponožtičkami. Když je pak na hřišti pokřtil v kaluži tak, že měl bláto až ke kolenům, i děti ve frontě na skluzavku si říkali, jaká je ta holčička ale "špindírka".
Tak tu ji máme, špindírku naši rozmilou.



Podobně mě kdysi na hřišti pobavil jeden chlapeček, když se mě zeptal:
"A paní, proč chodí tak rychle?" (míněn Miky)

Mráček pětkrát denně

Tuhle knížku si Mikuláš doslova zamiloval. Odpoledne (když teda nespí na kočárku) i večer před usnutím ji musíme číst dvakrát (pak završujeme kočičkou z kávové pěny).



Knížku dostal Miky od dědečka k Vánocům. Poprvé jsem se s knížkou setkala, když jsem ji vezla jako dárek tehdy dvouletému Dádovi do Jordánska.Táta ji tenkrát dostal asi přímo od vydavatele a dal mi ji s sebou. Myslela jsem si, že je to taková ta knížka, co jsou z ní nadšeni hlavně dospělí, ale dětem se zas až tak moc nelíbí. Jaké bylo ale moje překvapení, když mi pak Petra psala, jak je z knížky Dáda nadšený a jak ji čtou furt dokola. Tak to teď probíhá i u nás.
Je to opravdu moc pěkný poetický příběh, který se dobře čte.
Knížku O mráčkovi od Petra Čecha vydalo Nakladatelství Literární čajovna Suzanne Renaud z Havlíčkova Brodu. Vydali prý ještě podobnou knížku O klíči, zkusím na to mrknout.

Train time

Už jsme ani do Grébovky nešli, myslím, že na Vyšehradě to projde OK. Miky si dal odpoledne pořádněho šlofíka,takže nám pak už zbyl jen čas na rychlý výlet vlakem do Koloděj, Ondra za ně dřív hrával fotbal. Prošli jsme se na místní dětské hřiště, hned vedle tenisových kurtů. Stihli jsme i rychlé posezení na balkoně tamní restaurace. Natočila jsem pár scén příjezdů a odjezdů vlaků (na YouTube jich není dost) a na zpáteční cestě i Mikyho nahoře v první třídě. Bylo pěkné světlo.

In search of a birthday venue

Blíží se Mikyho narozeniny a ráda bych na oslavu uspořádala nějaký menší piknik pro pár kamarádek s dětmi. Myslím, že by to šlo dobře buď na Vyšehradě nebo v Grébovce, každopádně si to ještě omrknu a pak se rozhodnu.
Dneska jsme se vydali na Vyšehrad.
Cestou jsme na Pankráci potkali socany, snažící se voliče opít gulášem zdarma.



Zatím všechno hraje pro Vyšehrad, je tam moc pěkný hřiště pro všechny věkové kategorie, mohli bysme se usadit na trávě naproti a po dortu a šampíčku a pár aktivitkách pro děti se na hřiště přesunout.



Na hradbách jsme si dali výbornej kuřecí špíz, Miky opět pomáhal s chlebem. Vonělo to tam pěkně ohněm.



Miky nejradši běhá z kopce, a to i mezi šeříky.



Zítra ještě omrkneme tu Grébovku.

Za starým mobilem

Ráno jsem se probudila a nefungoval mi mobil. Už asi prostě nemoh.
Tohle je on, můj starý mobil:




Je mi to líto, měla jsem ho ráda, hlavně kvůli téhle fotce, kterou jsem měla na displeji.




Jestli mě paměť neklame, dala jsem si tam tuhle fotku, pod vlivem četby téhle úžasné autobiografie Paula McCartneyho. Někde na začátku popisuje, jak s Johnem cestovali stopem a jak pak někde jeli a leželi a povídali si. Je to tam nejspíš trochu jinak, ale tohle je dojem, který z toho mám. Dojalo mě tehdy to jejich přátelství, jak si rozuměli, jak jim spolu bylo dobře- Tak na připomenutí důležitosti přátelství jsem měla na mobilu Johna a Paula. Na tom novým mobilu už je mám taky, ale fotka se tam nevyjímá tak pěkně. Možná tam dám nějakou jinou (jich dvou, zůstanu věrná).

R.I.P., starý mobile, musím si zvykat na nový.