S klukama o víkendu

Někdy mám pocit, že se můj blog smrsknul na referáty z našeho víkendového počínání. Nu což, není každý den posvícení. Tak tenhle víkend jsme tu byli sami, Ondra jel hrát fotbal do Polska, vrátil se až dnes, tzn. v pondělí. Pátek byl hodně náročný, jelikož naše dítka vstávají každý den mezi pátou a šestou, je ke konci týdne ta únava už hodně znát, hlavně u Mikyho, po celotýdenním školkování. Ale sobotu i neděli jsme měli pěknou. V sobotu jsme se zastavili na festivalu Habrovka. Nějakou dobu jsme kousek od Habrovky bydleli, je zvláštní, jak přestěhování se třeba jen do jiné čtvri změní atmosféru vašich dní. Navštívit tenhle festival byla asi nejlepší volba, pražské parky byly z důvodu povodní stále ještě zavřené a tak aspoň tady jsme se mohli natáhnout na trávu a užívat si aspoň na chvíli sluníčko.Miky chtěl lézt na stromy, ale moc se mu to ještě nedařilo, tak z toho byl trochu smutný.



Dominik byl spokojený.



  

 

Snažila jsem se alespoň jedním uchem poslouchat tuhle písničkářku, potěšila jsem se svačinkou, kterou jsem původně koupila Dómovi- tvaroh, meruňky, piškoty. Milé,originální.

V neděli jsem vytáhla Abecedu, kterou Miky dostal asi před rokem od babičky k svátku, tak skládal.


Přečetli jsme pěknou knížku Tři malé čarodějky Jak se dalo čekat, Mikyho zaujala nejvíc tahle mapa:



Pěkná pohádka, pěkné ilustrace, takové milé britské - možná jsem něco podobného někdy zahlédla na těch roztomilých obalech v Marks and Spencer:-)



Tři princezny asi vynecháme (stuck in gender stereotypes), ale pirátky už jsem v knihovně rezervovala. Odpoledne jsme pak šli natáčet příjezdy a odjezdy metra. Miky už nechce pouze pasivně sledovat videa na You Tube, už si je chce natáčet sám. Asi mu co nevidět budeme muset pořídit vlastní foťák. Procházkou po Václaváku jsme se ještě zastavili na hřišti ve Františkánské zahradě, odkud nás ale záhy vyhnal déšť. A už zase prší..

urban kids s.r.o.

.

Mikuláš - 5 let

Tak Mikymu už je pět, sotva tomu můžu uvěřit. Za rok do školy? Opravdu? Letí to, můj malý chlapečku... Oslavili jsme nadvakrát - narozeniny měl v pondělí, nešel do školky, už asi tradičně mu dělávám muffiny s krémem (nerada bych ten výtvor tady prezentovala přímo jako cupcake:-))



Dostal knížku a koloběžku (bohužel mu to šílené počasí zatím brání pořádně ji provětrat) a pak jsme se ještě domluvili, že si může vybrat nějakou "drobnost" v hračkárně. První, co mu padlo do oka, ale nebyla žádná drobnost, nýbrž obrovská tramvaj a mně bylo hned jasné, že bez ní domů nepůjdeme. Ale on prostě ty tramvaje a jejich trasy úplně zbožňuje, je to jeho denní chleba, skoro se nebavíme o něčem jiném, tak ji má mít! Já sama jsem měla jako malá velkou žlutou tramvaj, kterou mi naši přivezli z výletu do Budapešti.
V rámci oslavy jsme si šli sednout do nově otevřené Bageterie Boullevard na Národní, z prvního patra je tam totiž úplně skvělá pozorovačka na projíždějící tramvaje.



Ten pravý dort pak měl druhý den u babičky, slavíváme společně se setřenicí Barunkou, mají narozeniny blízko u sebe.



Tady se Miky veze ve svém oblíbeném dopravním prostředku, ale jestli to byl delfín, trafo, retro nebo běžná, to už si vážně nepamatuju.