Mikuláš už začal obstojně lézt. Jsem ráda, že jsem to nijak s ním neuspěchala. Vše chce svůj čas a dítě samo nejlíp ví, co dělat. Leze pěkně, zatím ne nijak potrhle spíš s rozvahou sobě vlastní, cestou se nad něčím zamyslí nebo prozkoumá hračku. Každé úterý teď chodíme plavat do klubu TEDO, i tam se Mikymu líbí. Je to sice docela štreka ne zrovna atraktivní částí Prahy, ale co už. A navíc bylo zatím strašně hnusně, snad už tu bude brzo jaro.
Už jsme si společně vytvořili pár společných rituálů, třeba se chodíme dívat na vodotrysk do nákupního centra Arkády Pankrác. Vím, že to pro Mikuláše není úplně nejzdravější prostředí, ale vždycky to spojím s nákupem a malou svačinou, Miky s nezbytnou pozorovačkou.
Minulý víkend jsme plánovali navštívit výstavu o sv. Václavovi v Anežském klášteře, když jsme ale dorazili na místo, čekala nás nejméně hodinová fronta, což nás docela odradilo, a tak jsme se radši procházkou vydali na oběd do restaurace.
Pro Mikuláše dobré místo pro jeho průzkumnické procházky - zvoneček, lampičky, skleněný modrý velbloud a velká váza v okně. Domů jsme se dostali procházkou po nábřeží a pak přes velký kopec pěknou vilovou čtvtí. (Na jedné zahradě jsem si všimla postaršího zahradního nábytku, jen tak ledabyle stojícího v ne příliš opečovávané zahradě - upper class? reminiscence na letní četbu).
Zíra mě čeká prezentace na poradě v Glosse - Mikuláš bude asistovat v nosítku.