The Importance of Being Idle

O tom teď čtu v knize Toma Hodgkinsona Líný rodič (Idle Parent). Tohle je manifest líného rodiče. Knížku čtu sice v češtině, manifest je tu v angličtině, český překlad bohužel nemá šmrnc, je takový nějaký upachtěný, moc doslovný, nemá ten vtip.
Na obrázku je Hodgkinson, jak dodržuje manifest.



THE MANIFESTO OF THE IDLE PARENT

We reject the idea that parenting requires hard work
We pledge to leave our children alone
We reject the rampant consumerism that invades children from the moment they are born
We read them poetry and fantastic stories without morals
We drink alcohol without guilt
We reject the inner Puritan
We don’t waste money on family days out and holidays
An idle parent is a thrifty parent
An idle parent is a creative parent
We lie in bed for as long as possible
We try not to interfere
We play in the fields and forests
We push them into the garden and shut the door so we can clean the house
We both work as little as possible, particularly when the kids are small
Time is more important than money
Happy mess is better than miserable tidiness
Down with school
We fill the house with music and merriment
We reject health and safety guidelines
We embrace responsibility
There are many paths
More play, less work

Po přečtení si nelze říct - tak a odteďka už jenom takhle.Spíš: pojďme tím naše životy o trochu víc prošpikovat.Míň starostí, míň buzerace, víc radosti veselosti, víc přírody, víc kamarádu...Kéž by to taky bylo tak jednoduché.
Ale člověk si taky uvědomí spoustu věcí o sobě samém, nejenom o výchově - od čeho kdovíproč kdysi upustil a k čemu se teď kdovíproč upíná.
Autor cituje i Jarvise Cockera, pak taky Bowieho, no prostě samý děsně příjemný lidi:-)
Chtěla jsem sem dát Jarvisovu píseň Fat Children, hodila by se mi pěkně k tématu, ale ne, pouštím jednu z mých nejmilejších, z dob, kdy byl Jarvis ještě mladej kluk.

Love´s the greatest thing

Díky nachlazení jsem se dneska nemusela zúčastnit rodinné oslavy, vyslala jsem pouze Ondru s Mikulášem. Nejdřív jsem to tady všechno pořádně vycídila a pak jsem zasedla k DVD, na které jsem se těšila už od Náchoda.



Blur miluju. Jsou nejlepší. Doufám, že je někdy uvidím hrát všechny čtyři spolu. Zatím jsem viděla jenom Damona v srpnu 2007 na festivalu Sziget v Budapešti, kde hrál s TGTBTQ
Kdysi jsem četla (myslím, že v Paulově autobiografii Many Years From Now), že když The Beatles fotili vnitřní obal Seržanta Pepře, řekli si, že se budou svými pohledy snažit vyslat k lidem co nejvíc lásky.



Tu určitě vysílali i Blur (nejen) při Tender v Glastonbury. Muselo to působit obzvlášť silně, když už od pradávna tam lidi chodili "to communicate with something".
God blesss you, Blur.



Tender is the night
Lying by your side
Tender is the touch
Of someone that you love too much
Tender is the day
The demons go away
Lord I need to find
Someone who can heal my mind

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Tender is the ghost
The ghost I love the most
Hiding from the sun
Waiting for the night to come
Tender is my heart
I'm screwing up my life
Lord I need to find
Someone who can heal my mind

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Tender is the night
Lying by your side
Tender is the touch
Of someone that you love too much
Tender is my heart you know
I'm screwing up my life
Oh Lord I need to find
Someone who can heal my mind

Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
Come on, Come on, Come on
Get through it
Come on, Come on, Come on
Love's the greatest thing
That we have
I'm waiting for that feeling
I'm Waiting for that feeling
Waiting for that feeling to come

Oh my baby
Oh my baby
Oh why
Oh my
[x2]

Lost in the Supermarket

V pátek jsem s děckama v pomaturitku dělala Lost in the Supermarket od the Clash. Nádherná věc, znovu jsem si ji pro sebe objevila. Jestli jsem ji objevila i pro studenty, těžko říct. Udělala jsem jim k tomu i pěkný worksheet o životě Joe Strummera (s duc duc fotečkou). Tu je ta piesnička:



Strummer/Jones)

CHORUS
I'm all lost in the supermarket
I can no longer shop happily
I came in here for the special offer
A guaranteed personality

I wasn't born so much as I fell out
Nobody seemed to notice me
We had a hedge back home in the suburbs
Over which I never could see

I heard the people who lived on the ceiling
Scream and fight most scarily
Hearing that noise was my first ever feeling
That's how it's been all around me

CHORUS

I'm all tuned in I see all the programmes
I save coupons from packets of tea
I've got my giants hit discotheque album
I empty a bottle I feel a bit free

Kids in the halls and the pipes in the walls
Making noises for company
Long distance callers make long distance calls
And the silence makes me lonely

CHORUS

It's not here, it disappeared.

CHORUS Repeats...

Já jsem dnes byla spíš lost in shopping malls. Ondra už je zpátky doma, tak aby se s Mikym pořádně užili, vyrazili si na výlet do Vlašimi. Já jsem si myslela, že si třeba koupím něco na sebe. Potřebuju bundu, boty, v podstatě všechno. Zkusila jsem Chodov i Palladium (sodoma gomora). Obchody plné naprosto nesmyslnejch hadrů. Nuda nuda šeď šeď...Asi už budu kupovat jen na Internetu, jinak nevím.

Pyjama day

Dnes jsme ani já ani Miky nevylezli z pyžam. Nějak to nevyšlo. Miky v noci špatně spal, budila ho rýma a kašel, tudíž jsem nespala ani já. Dopoledne s ním byl Ondra, já jsem dospávala. Pak byl čas na poobědový spánek - Mikymu ještě nebylo dobře, tak jsem u něho musela ležet a opět jsem si dáchla. Pak už nemělo cenu se převlíkat. Venku je pořád temno a zima. Miky už si odpoledne pěkně hrál, snad už na tom bude zítra líp. Poslouchali jsme poslední album Reginy Spektor, ona je úžasná. Tahle písnička je skvost. Báseň. Umí to takhle například ještě Paul Simon (mimo jiné). Připomíná mi to trochu jeho Book ends.

I found a wallet,
I found a wallet
Inside were pictures of your small family
You were so young, your hair dark brown
You had been born in 1953
Your winter birthday was stamped on the plastic
Of a license so recently expired
I was so tired as I walked through my door
I let all the contents of your wallet on the floor

And like a holy relic
Or a mystery novel
I thumbed them in the dim light
Searching for a clue-
A Blockbuster card,
An old stick of Juicy Fruit
A crumpled receipt for a pair of leather boots

I have no wallet,
I have no wallet
I keep my cards together with a blue rubber band
And with a free hand I search in my pocket
For pieces of, pieces of paper and change

I'll take your wallet
To my local Blockbuster
They'll find your number
in their computer
You'll never know me
I'll never know you
But you will be so happy
When they call you up.




Začala jsem číst knížku Beatles od Larse Saabye Christensena. Zatím to vypadá, že po Mistrovi a Markétce je to to, co potřebuju. Škoda, že člověk nemá takhle zaznamenané vlastní roky dospívání. O čem jsem to vlastně přemýšlela a snila po večerech v pokojíčku?

Návštěva Petry bylo přesně to, co jsem potřebovala - promluvit si a hlavně se zasmát s někým koho opravdu - dlouho a důvěrně - znám. Večery u absolventské sítě MU neměly chybu, ale smaozřejmě došlo i na vážnější témata. Jelo se v podstatě furt. Petra přijela se svým pětiletým synem Dádou - Mikulášovi se moc líbil - pozoroval ho při hře a taky zasvěceně poslouchal.

Byla sice pěkná kosa, ale stihli jsme toho celkem dost, včetně slavných pražských panoramat.

Ale to hlavní, ten pocit z blízkého člověka se stejně moc popsat nedá. Jsem tak vděčná za tyhle chvíle.

Tahle písnička od Portishead mi docela sedla do nálady po jejich odjezdu.

A Mikulášek už snídá, svačí, obědvá i večeří v židličce: