Narozeninový večer

Máme s Ondrou narozeniny víceméně 14 dní od sebe, tak jsme si vybrali datum tak nějak uprostřed a vyrazili jsme do ulic slavit.
Na doporučení kamarádky jsem zamluvila stůl v restauraci Sudička a dobře jsem udělala. Už dlouho se mi nestalo, že bych byla takhle spokojená. Za prvé tam nehrálo rádio, a to samotné už považuju za velký úspěch. Hráli takové ty hity jako Space Oddity od Bowieho nebo Simona a Garfunkela atd. Člověk nemusel k vínu objednat stopadesát mattonek, ale dostal karafu s vodou, kterou když vypil, dostal další (voda se sice platila, ale cena byla rozumná, i když si myslím, že by to do budoucna taky mohli zrušit). Jídlo nemělo chybu. Já jsem si dala salát Kozel v zahradě (takže s kozím sýrem) a byl fakt VYNIKAJÍCÍ! Ondra měl vepřovou panenku, a taky si nestěžoval. Servírka se přišla několikrát zeptat, jestli je všechno v pořádku. To se taky jen tak nevidí. Třešinkou na dortu pak byl dezertíček: horké maliny s vanilkovou zmrzlinou. Mňam!
Sudičku s klidným svědomím doporučuju.

Po večeři jsme jeli do Slovanského domu na nový film Jana Hřebejka Nevinnost. Moc se mi líbila Kawasakiho růže , a tak jsem film chtěla vidět, abych zjistila, jestli jde Hřebejk i nadále správným směrem. A zdá se, že jde. Silný příběh, skvěle zahraný, jen ten závěr bych buď udělala jinak nebo vystřihla, ale nebudu prozrazovat víc...



Ondra pak ráno odjel na hory a já jsem jela k babičce a dědečkovi pro Mikuláše. Ve dveřích mě vítal čerstvě ostříhaný Miky, v ruce talíř s obědem z modelíny.

Rebel bez příčiny

Ve čtvrtek jsem v rámci každoročního předvánočního promítání promítla děckám z pomaturitního film Rebel bez příčiny.
Nejdřív jsem na tabuli nalepila toto foto



a zeptala se, jestli tuší, co by to mohlo být za herce. Tušila jsem, že asi tušit nebudou, ale jejich odpověď mě fakt docela pobavila. "Jó, to je ten Brandon z Beverly Hills!" "Nebo vlastně ne, to je Dylan z Beverly Hills!" Tak už jsem je dál netrápila, vysvětlila, kdo to teda je (James Dean, kdybyste nevěděli:-)) a promítla jim ještě pár fotek, aby viděly, jakej to byl fešák.






Docela jsem se bála, jak tenhle film z roku 1955 přijmou, ale myslím, že se jim snad i líbil. Za úkol měly zodpovědět pár otázek k zamyšlení, ale moc jich to nepřineslo, zkusím to z nich ještě nějak dostat.
Uprosřed filmu je hádka mezi hlavní postavou Jimem Starkem a jeho rodiči, tak tu jsem jim připravila nejdřív jako gap-fill, zaměřený hlavně na jednoduché, ale velice užitečné fráze jako např. It doesn´t matter, I don´t care, Go ahead apod.
Po vyplnění cvičení si scénku zkusily i přehrát.
Na YouTube jsem tuhle část nenašla, ale našla jsem velice roztomilou věc, a to sice Jamese Deana, Nataliii Wood a Sala Minea, herce ve třech hlavních rolích při tzv. screen testu.



Je smutné, že všichni tři zemřeli tragicky a mladí. James Dean ve 24 letech při automobilové nehodě, Natalie Wood se utopila ve 43 letech a Sal Mineo byl ve 37 letech ubodán neznámým vrahem.

Bubble

Dívali jsme se včera s Vítkem a Aničkou v pozdních nočních hodinách (jak je u dobrých filmů na ČT zvykem) na film Bublina.
Film natočený v americkém Ohiu s neherci v jejich vlastních bytech (mimo jiné). Film o tom, jak je těžké až nemožné uniknout místu a lidem, kteří v něm žijou.
Mám ráda tyhle filmy, přijde mi, že úplně cítím, jak to tam asi může vonět (nebo taky smrdět). Silný příběh.

I know Delon...

přiznal se náš americký boss Reed poté, co jsme na něm s Marcelou chtěly vydyndat z jeho obrovské sbírky filmů nějaké to cool movie s Belmondem. Něco jako třeba A Bout de Souffle (alias U konce s dechem). Belmonda neznal, film jsme neviděly. Viděla jsem až o pár let později s ondrou na Dnech francouzského filmu a líbilo se. Na tohle cool movie jsem si vzpomněla, když jsem byla loni v létě u Marcely v jejím novém bytě a bavily jsme se, co by tak mohla dát v ložnici nad postel. Nějaký ten movie poster, což? Nebo fotografii. Marcele by se líbili nějací ti kovbojové, prý. A já jsem v duchu uviděla tenhle obrázek. Od včerejška ho máme nad postelí, včetně cool francouzských nápisů. Skoro jako originál. Plakát jsem objednala přes Amazon a přišel v dlouhé trubce. Tou teď u nás projíždí Pendolíno.


Zde přerušeno příchodem tatínka z práce.

Before Night Falls

Náročný týden zakončen dobrým filmem (Než se setmí, r.Julian Schnabel, USA 2000). Básnička na konci videa (a filmu) je nádherná.



Ano, koupila jsem si to DVD kvůli Javieru Bardemovi, přiznávám. Cítím, že bych sem měla dát aspoň obrázek toho, o kom ten film je.



Reinaldo Arenas, kubánský spisovatel (1943-1990).