Blur na Szigetu!!!

Splnil se mi sen, viděla jsem Blur live čili naživo!!! V Budapešti na festivalu Sziget už jsem byla v roce 2007, na The Good the Bad and the Queen, projektu Damona Albarna, frontmana Blur. Damona jsem pak ještě viděla v Berlíně na Gorillaz. Ale Blur jsou Blur. Vydala jsem se na ně s mladším bráchou. Bylo ten den děsný parno. Sziget je taková obrovská matějská pouť, žádná velká alternativa, spíš moře zábavy, najdete tam všechno, na co si vzpomenete. My jsme sejen dali pivo, prošli se po areálu a pak už se vydali k hlavnímu pódiu, aby se nám podařilo zabrat dobrý flek. Před Blur jsme ještě viděli americkou skupinu !!! (to je název) - zpěvák pobavil, připomínal mi Becka, a pak ještě jednu skupinu německou, jejíž název už jsem naštěstí zapomněla, protože to bylo celkem nesnesitelný, takový Ein Kessel Buntess pro firemní večírky, nedalo se to vydržet. Ale když konečně nastoupili Blur se svými Girls and Boys - bylo to něco, co se samozřejmě slovy popsat nedá. Chvílemi jsem se málem vyřvala a vyskákala z podstaty, chvílemi jsem jen stála, poslouchala a vnímala to, že slyším Damonův nádherný hlas  právě tady a teď. U "For Tomorrow" jsem měla pocit, že mi jí posílají po větru z hloubi samotných 90. let. Tady na tomhle videu mě lze spatřit, jak se dotýkám Damona Albarna. Celý " Country House" zazpíval uprostřed davu fanoušků.
Těším se, moji milí kluci z Blur, že brzy vydáte další řadovou desku a přijedete...tentokrát třeba už i do Prahy? Po koncertě jsme se setkali se třema holkama z facebookové skupiny Blur Česká republika. Tři studentky kolem dvaceti let. Chvíli jsme zůstali ještě na festivalu, ale stromy se hrozivě kymácely ve větru a vypadalo to, že bude bouřka, tak jsme se jeli schovat do města. U nádraží byla otevřená jen benzinka, kde jsme nakonec seděli a povídali si asi do čtyř ráno, než nám jel první ranní vlak zpět. Holky byly fajn, žily hudbou, sebraly se a jen tak skoro bez ničeho se vydaly na Blur, měly přehled, taky jsem taková bývala. O Blur pro mě platí stoprocentně to, co zpívají The Smiths v písniččce Rubber Ring:

Don´t forget the songs that made you cry
 and the songs that saved your life 
Yes, you´re older now and you´re a clever swine 
But they were the only ones who ever stood by you. 

Četla jsem v tu dobu zrovna Rudišův Konec punku v Helsinkách a to mě ještě víc vrátilo do těch let, kdy pro mě hudba byla všechno a uvědomila jsem si, že poslouchat hudbu, vnímat ji ve festivalovém davu,  ke mně pořád patří, nikdy po hudbě, po té, co vám rozerve srdce, nesmím přestat toužit. Žádný konec punku.

 P.S. Spoj v Brně nám ujel, tak jsme si ještě zašli na oběd k Pejskovi a Kočičce u Semilassa. Seděli jsme venku a ve vzduchu už bylo cítit, že se léto přehouplo do své druhé půlky.