Z víkendu

Snažíme se teď s pár kamarádkami vytvořit si rituál setkávání se alespoň jednou za měsíc. V pátek jsme si zašly na večeři do vegetariánské restaurace Maitrea v Týnské uličce kousek od Staromáku. Jsem bývalý vegetarián, a i teď mě vegetariánské pokrmy baví nejvíc. Jsou zajímavé, asi i zdravé a většinou výborné. Maitrea je navíc restaurace s příjemným interiérem a milou a pohotovou obsluhou. Je to sesterská restaurace Lehké hlavy, kde jsme kdysi slavily kamarádčiny narozeniny, a mně se tam strašně líbilo. V Maitree jsme si všechny daly něco s kozím sýrem (já salát), požádaly jsme i o výběr z předkrmů, což číšník pohužel zmatlal a přinesl hned hlavní jídlo, takže jsme sice byly bez předkrmu, ale zato jsme dostaly kávu a dezert (pěnu z bílé čokolády s karamelovo-oříškovými oplatkami) zdarma. To se mi u nás stalo poprvé! Povídání dalo podněty k přemýšlení na celý víkend. Já jsem moc vděčná za to, že mám v životě kolem sebe lidi, s kterými si opravdu kvalitně pohovořím. V sobotu byli kluci u babičky a u dědečka (Ondra jel do Krkonoš využít ještě snad už poslední sníh). Já jsem se vydala udělat něco pro dobro společnosti, pomohla jsem přeložit další videa pro Khanovu školu, která pořádala ten den překladatelský maraton, právě za účelem přeložení většího počtu videí. Takže jsme skoro celý den seděli v počítačové učebně na ČVUT a překládali. O projektu už jsem psala zde Tentokrát jsem přeložila videa o obrazech Henriho Matisse, Caravaggia a Fra Angelica. Zas mě to aspoň vyburcovalo k překládání doma, i když na to horko těžko hledám čas.
Více fotografií zde. Poznáte mě? V neděli jsme s klukama dřepěli doma, protože se nám do té kosy vůbec nechtělo, vrcholem byla procházka do Alberta. Už prostě jenom čekáme na jaro a odmítáme se smířit s tím, co je venku.