Sluneční hodiny od Milivoje Husáka.
Kousek od kostela je lurdská jeskyně se studánkou. V předvánoční době se tu prý zpívají koledy, podává se cukroví a teplé nápoje. To zní přímo pohádkově, kéž by se nám povedlo se tam někdy v tu dobu dostat.
Dojemně malá kolonáda bývalých lázní.
Děti nadšeně pumpovaly léčivého pramene.
Vydali jsme se na Kalvárii Mariánskou cestou - k vidění celkem asi 50 obrázků mariánských poutních míst.
Znovu jsme se setkali s dílem Bedřišky Znojemské, tentokrát v její Bolestné cestě P. Marie, kde se snažila téma křížové cesty propojit s problematikou moderního světa, někdy více, dle mě méně úspěšně, ale opět říkám - proč ne?
V Mašůvkách není cesta zakončena rozhlednou, ale mohylou, která je zároveň památkou na legionáře bojující v 1.světové válce a vojáky druhé světové války. Sylvinka tu asi bohužel zanechala Magdalenčino oblíbené štěrchátko.
A takto vypadají kapličky Křížové cesty:
Na zahrádce místní restaurace byl krásný výhled do údolí, všechno působilo tak svěže, Radler stoupal příjemně do hlavy....déšť nás však zahnal dovnitř, a tam a ve vedlejší cukrárně jsme tak nějak přečkali čas do odjezdu autobusu. Děti vyběhly zpátky na terasu hned, co přestalo jen tochu pršet a honily se jako blázni.
Když jsme přijeli zpět do Hostimi, bylo už zase úplně jasno, tak došlo i na opékání buřtů. Dominik si hověl v síti, usmíval se a koukal na stromy.
No comments:
Post a Comment