Obě jsme četly Skleněný pokoj od Simona Mawera a i když sama rodina Tugendhat se od románu distancuje, při popisu interiéru prostě zatoužíte vilu uvidět na vlastní oči. Tak se tedy stala cílem našeho letošního brněnského setkání.
Z ulice vypadá věru elegantně (bylo vedro, foukal vítr, jakoby jsme byli spíš někde u moře).
Z terasy je úžasný výhled na Brno
Interiér je naprosto ohromující - stolek u stěny z mléčného skla, kde se rodina večer scházela, kde se hrálo na piano a promítaly se filmy, zimní zahrada, knihovna, slavná onyxová stěna (bohužel jsme měly prohlídku od jedné odpoledne, takže jsme neviděly, jak se rozhoří při západu slunce) a opět ten výhled na Brno, otevřenými obrovskými okny bylo cítit léto ve městě....
Po prohlídce jsme si sedly na trávu (i když se to nesmí) a ještě chvíli se dívaly.
Kousek od vily je funkcionalistická kavárna Era, kam jsme se zamířili občerstvit (my všichni, i Dominik). Seděli jsme venku a bylo moc příjemně.
Malá ukázka interiéru:
Pak jsme se vrátili do centra, chodili tam a zpět, na (studentské) koleje jsme se vydali až za soumraku.
Večer chipsy, Frisco a povídání na balkoně.
A o tom, co ještě a kde jsme v Brně jedly zase příště.
No comments:
Post a Comment