Každý ráno se Mikulášek těší, až už bude zase moct jezdit s autobusama, nechce mě kolikrát ani pustit na záchod, potřebuje mě jako asistentku, pak se obvykle přesouvá k vláčkům, pak asistentka podle jeho přání kreslí něco na tabuli (teď je nejoblíbenější auto, v kterým jede zajíc a venku mu mává jeho zaječí máma), pak Pohádky o mašinkách nebo Fík.Až potom se většinou dostanu k tomu, abych ho převlíkla a dala mu něco k snídani.
Sobotní odpoledne byl s Ondrou, já jsem si na chvíli odskočila na veletrh For Kids. Zaujalo mě tohle kolo , tenhle sedák a tahle razítka. Kolo zvažujeme koupit v květnu k narozeninám, sedák a razítka až později.
Zítra nás opět čeká kontrola ORL, kéž by už naposled!
Tuhle knížku teď čteme na dobrou noc, ale i několikrát přes den, Miky si ji velice oblíbil. Je to vlastně první delší knížka - příběh, u které mám pocit, že ji opravdu vnímá a taky u ní vydrží až do konce.
Večer zajímavá Plovárna s Marií Svatošovou, zakladatelkou hospicového hnutí v Čechách a na Moravě.
2 comments:
Kolo je OK -bezva na nácvik udržení rovnováhy,sedák neznám, ale myslím, že je to taky věc k užitku ;-) a razítka-ta u nás "jedou" dodnes.
No a návštěvy ORL... ty nekomentuju, mám je v živé paměti- i když máma vždycky něco koupila "za hrdinství" (které se nekonalo-řvala jsem jak šílená!), vůbec to nepomáhalo :-(
Jé, tak to díky za komentář k tomu kolu, asi ho nakonec fakt pořídíme.
ORL je hrůza, musíme Mikyho držet já, sestra a doktorka a on se na mě pak tak dívá, jak to vůbec můžu dovolit, že mu někdo působí takovou bolest...
Post a Comment