Propršený prodloužený

Začal slibně. Na havlíčkobrodském nádraží se konal Den železnice. Tam jsme nesměli chybět, Bylo možné svézti se takovouhle krásnou historickou drezínou,



ale Miky nechtěl.

Nebo svézt se na dětské železnici,



ale Miky nechtěl. On prostě chce, aby to bylo jako ze života, a tak jsme na prvním nástupišti vypravovali ty "opravdové" vlaky. Kolem desáté ráno je tam opravdu fofr.
Ale jak mašinky spinkají v depu jsme viděli, to zas jó.

No ale pak už jen pršelo a pršelo, a tak jsme museli vymýšlet rozližné aktivity. Např. jsme roztloukali něco-jako-ptačí-zob.
Tu kvedlačkou



tu něčím-jako-šlehačem.



My ale umíme žít!

Já prostě musím

zařvat do světa, jak moc se mi líbí tahle fotkaaaaaaaaa!

Volání Dálek

jsme zaslechli na dnešní procházce po nábřeží.



Vůně vody, pak tyhle obrázky na divadelní lodi Tajemství bří Formanů:







Vlaky burácející po mostě:



a někde nad nima určitě letí letadlo do Ameriky, jak říkáme.

Včera neděle byla

Takhle jsme včera zakončili procházku Divokou Šárkou - z Hlavního nádraží jsme dojeli motoráčkem na nádraží Krč. Už mám odsud pár tipů na odpolední nebo dopolední projíždky vlakem po Praze -např. do Komořan nebo Bráníka.

Král Lear

Opět premiéra s tátou, tentokrát v Divadle ABC. Moc se mi to nelíbilo. Jan Vlasák v hlavní roli skvělý, zbytek ansámblu už tak dobrý nebyl. Všechno se to tak nějak táhlo, moc řevu a efektů, někdy mi to přišlo jako nějaká špatná hollywoodská adaptace.



Ale když jsme pak s Mistrem seděli v kavárně ve foyer divadla, tak on tu hru tak bránil, že jsem se na to podívala trochu jinýma očima, možná očima herce, který věří tomu, že to, co dělá, stojí za to, a tak nějak jsem to vzala na milost...
Navíc mi ještě na rozloučenou Mistr políbil ruku, tak co k tomu dodat?
Snad jen: proč už muži ženám nelíbají ruce?

Tam za tou duhou

Muffiny a tak

Venku je tak šedivo, a tak jsme pekli muffiny podle méďi neboli Saubara z drogerie DM.
Toť on



a toť naše muffiny podle něho:



Akorát jsem bohužel nikde nesehnala choco chips, takže to v podstatě byl můj starý známý banana bread, jenom nacpaný do fungl nové formy na muffiny.
No jo, ale tohle dobře rozjeté odpoledne neskončilo až tak úplně dobře. Miky upadl a praštil se o nohu stolu do hlavy. Udělaly se mu dvě obrovské boule, tak jsme radši jeli hned na pohotovost, aby jsme se ujistili, že je vše v pořádku. Naštěstí je, ale musím ho teď každé dvě hodiny budit, abych ho zkontrolovala a zítra musí ještě na kontrolu.
Ach jo, Saubar, Saubar!

ZOO, take 2

Protože máme permanentku a chtěla jsem ještě využít jednoho z pravděbodobně posledních slunečných dní, vyrazili jsme dnes do ZOO.

Viděli jsme žirafy



a medvěda.



Kousek od medvěda si pak Miky dopřál svou pravidelnou odpolední siestu. Já jsem seděla vedle na lavičce, četla si a klepala kosu.



Pak jsme se přes lachtany a tučňáky dostali do dětské ZOO. Miky překvapivě nechtěl svézt malou tramvajkou, ale u koziček se docela vyřádil.Bohužel se pak jal i házet kameny, tak jsme museli vyklidit pole.



A takhle jsme dopadli:



Miky ty vláčky prostě nedá z ruky a při každé příležitosti je povozí. Ještě jsem k tomu musela několikrát předčítat poému O mašince od Jana Čarka.
Ale všimněte si, jakou má Miky na bundě krásnou placku. Je to kočička a koupili jsme ji zde. Já zas nosím na batohu placku s námořníkem, tu jsem koupila zase zde.

Jsme prostě pretty cool:-)

Jinak mám z návštěvy ZOO mnohem lepší pocit než minule, tak snad tu permanentku nakonec přece jen využijeme.

Výlet na Nižbor

V Berouně na nádraží, Miky teď tyhle vláčky s sebou všude vozí.


Tímhle krásným motoráčkem jsme jeli.


Berounka.


SKY IS TOO HIGH.

A ještě pár záběrů z cesty ke keltskému oppidu:







Nazpátek k vlaku přes podvečerní Beroun. Vypadá jako pěkné město. Fotky snad při nějaké příští návštěvě.

Sedmikráska

Ode dneška chodí Mikuláš jednou týdně do školičky, která se Sedmikráska zove. Tak šel dnes s baťůžkem jako malý školáček. Vše se obešlo bez slz, samozřejmě ho tam nejvíc zaujaly vláčky. Přinesl papírový strom a tak trošku vybarvené jahody. Už se těším na další přírůstky do portfolia. Příští týden se k němu přidá i Vojtíšek od Dity.

Goodnight Moon

Začali jsme s angličtinou. Vytáhla jsem knížku Goodnight Moon od Margaret Wise Brown. Voní americky, protože je přímo z Ameriky (díky, Katko).
Miky se do knížky zmiloval, četli jsme to dneska asi tak stokrát. Aspoň budu na zítřejší nástup před 15 pomaturitantek rozjetá.



BTW to čtu víceméně tak, jak ta lady v nahrávce, haha.