Špindírka

Asi jsem dala Mikymu ráno špatně plenku, ale už cestou do Jahody jsem zjistila, že je úplně pročuraný. S sebou jsem samozřejmě žádné náhradní oblečení neměla, v Jahodě jsou však na události tohoto typu připraveni, Miky dostal krásnou mikinku a úžasné růžové tepláčky s ještě úžasnějšími růžovými ponožtičkami. Když je pak na hřišti pokřtil v kaluži tak, že měl bláto až ke kolenům, i děti ve frontě na skluzavku si říkali, jaká je ta holčička ale "špindírka".
Tak tu ji máme, špindírku naši rozmilou.



Podobně mě kdysi na hřišti pobavil jeden chlapeček, když se mě zeptal:
"A paní, proč chodí tak rychle?" (míněn Miky)