English Cake

Tak jsme s Mikulášem vyrazili na angličtinu do Kakaa. Setkání bylo na webu označeno jako pohádka s angličtinou, ale nakonec z toho bylo takové cvičení, kde děti reagovaly na pokyny v angličtině (stand up, close your eyes, clap your hands apod.) poznávaly a vybarvovaly obrázky (např. cake, banana, chocolate), říkaly, co z toho mají rády, zpívaly, a nakonec si takový malý dort i samy připravily.



Myslím, že celkem povedené. Já rozhodě nejsem žádný fanatik a Mikyho do angličtiny nijak netlačím. Tohle jsem zvolila spíš jako takovou možnost, jak strávit odpoledne, setkat se s dětmi, vyzkoušet něco nového. Je mi jasné, že angličtina je důležitá (a já ji miluju) a jednou na ni stejně dojde, ale nemyslím si, že když dítě už ve třech letech nebude ovládat pár slovíček, znamená to, že dveře na Oxford jsou pro něho navždy zavřené (navíc je mi zrovna tohle úplně jedno). Jde asi spíš o to, aby dítě pak nevnímalo angličtinu jako naprosto něco cizího, neproniknutelného, ale aby mu byl blízký její zvuk a melodie. Asi takhle nějak.
Ale zrovna na tomhle setkání jsem viděla, jak někteří rodiče jsou ambiciózní. Dítě se začlo pošťuchovat, smát se a hned ne ne, sit down and listen. Docela buzerace pro dítě tak tři roky mládo...
Onehdá jsem našla tenhle citát. Moc si přeju, abych se jím dovedla řídit.