Přes zimu jsme to studovali, zahráli jsme na toto téma pár rolových her, takže už bylo načase, aby to Mikuláš viděl naživo. Ve středu jsme se tedy vydali na pražské letiště. Ve stodevatenáctce jsem se normálně rozbrečela, vůně dálek mě vždycky dojímá. Stačí vlastně jenom vůně letadlového jídla a vrací mě to o pár let zpátky...
Terminál 2 je výborný na běhání.
Všechno jsme tam obmrkli - odletovou tabuli, jak cestující odbavují zavazadla, letušky, záchody, prostě všechno.
Miky s sebou vždycky musí něco mít, tantokrát zvolil model Amtraku a pracovní sešit Krtek a kamarádi.
Volání dálek v kavárně na vyhlídkové terase.
Mikyho ale stejně asi nejvíc zaujaly automatické dveře, které vždycky využije ke hře na metro.
Kde je letadlo?
Tohle je taková letištní písnička.
Hey there, Delilah, what´s it like in NYC?
2 comments:
No vidíš, to mě nikdy nenapadlo, že je letišťová, ale je - stačilo mi si ji pustit a ani jsem nemusela jet stodevatenáctkou, abych se rozbulela (jó, ty hormóny jsou fakt shit:D)
Nádherné fotky! Prima akce.
Post a Comment