Babička

V neděli zemřela moje babička Marie, neboli babička brněnská, jak jsme jí vždycky říkali. Babičce bylo 96 a pár posledních let už byla upoutána na lůžko a žila v malém pokojíku u tety a strejdy, kteří se o ni nesmírně obětavě starali. Je mi po ní moc smutno, ale uklidňuje mě to, že vím, že teď už je jí líp, nic ji nebolí ani netrápí. V neděli večer jsme na ni s bráchou vzpomínali na Skypu - na to, jak jsme za ní rádi jezdívali, jak u ní vonívaly peřiny, na zvuky ulice, kde bydlela, všechno si pamatujeme, každý detail. Taky na to, jak byla vtipná a šarmantní. Když píšu vtipná, myslím opravdu vtipná, jejím vtipům jsem se smála naprosto upřímně, některé z nich jsou už trvalým rodinným dědictvím. A když píšu šarmantní, tak myslím opravdu šarmantní. Když jsem se narodila, bylo babičce 62 let, ale já jsem ji přesto celý život vnímala jako velice mladistvou osobu.

Esto es lo que mi primo Victor escribió en Facebook: Babicka, gracias por tu humor negro, el carinio, mi maminka, los juegos de mesa, los abrazos, los veranos, los recuerdos... no te voy a extraniar porque siempre estaras 'aqui'


Úryvky z naší komunikace na Skypu:
[4/10/2011 10:16:10 PM] : na jedne z tech poslednich navstev mi rikala, jak si vzpomnela, jak jednou byla s kamaradkou na boruvkach a pak bezely domu a vsechny boruvky se rozsypaly
[4/10/2011 10:16:22 PM] : a pak jen tak rekla: uz je to vsechno pryc
[4/10/2011 10:16:30 PM] : to se mi uplne sevrelo srdce
[4/10/2011 10:17:39 PM] : to chápu, taky mi bylo smutno, když jsem tam tak seděl
[4/10/2011 10:18:42 PM] : se jednou tak hezky usmála a jako by se jí v té tváři promítla mladost, prostě jsem najednou strašně intenzivně v ní viděl tu fotku s mládí, kterou tu máme
[4/10/2011 10:18:56 PM] : to bylo takové ohromující
[4/10/2011 10:19:16 PM] : to je pekny

Myslím na babičku a jsem vděčná, že právě ona byla mojí babičkou.