Mikuláš miluje vláčky, ale zdálo se mi, že už dlouho žádným opravdovým nejel. I já sama jsem se po těch všech nemocech (ke kterým počítám ČEZ) potřebovala zase vydat na cestu. I požádala jsem Ondřeje, aby nám vymyslel nějaký pěkný výlet, dlouhý tak akorát na zimní odpoledne. Ondra vymyslel Český Brod, uvažovali jsme kdysi, že bychom si tam jednou mohli koupit byt.
Ráno jsme po dlouhé době s Mikym zašli do kostela a po obědě (fast food DBK - sue me:-))jsme vyjeli z Masarykova nádraží směr Český Brod.
Miky kulil očka:



a pozorně sledoval ubíhající krajinu



No nevím nevím ten Brod, docela tísnivě to tam na mě působilo, taková zašlá sláva let devadesátých či co. Prázdné baráky, zrušené obchody a jediná restaurace, kam se dalo zajít, kdysi možná luxus pro movitější místní.
Zaprášená, špinavá, uschlá zimní zahrada. A samozřejmě - rááááááááádio. Ach jo, kdy už někdo zakáže tenhle nešvar českých restaurací?
Tak snad aspoň Mikymu se tam líbilo.
Wifi připojení jako v poho.



Tady jsem chtěla demonstrovat sešlost podniku těmi poloprázdnými a polepenými dochucovadly(?):



Miky se pak ještě prošel zimní zahradou.



Pak na náměstí byla legranda, protože táta skákal do závějí.



A tady je ještě pro pořádek českobrodský kostel sv. Godharda



a s ním sousedící věž:



Náhodou....pěkný výlet. Ale bydlet tam? Prosím, radši ne...