Konec šk.roku

Poslední dobou to tu flákám, tak rychle ještě něco dohodit za červen.
Hodně zkoušení, velká únava, hodně spaní, někdy zlobí žlučník, tak proto ta mezera.
Tak co jsme stihli a já si to ještě pamatuju:
- tradiční pohádkový les ve Služátkách. Líbí se mi, že každý rok pohádky obměňují, ne úplně, ale vždycky tam je nějaká nová, letos např. O veliké řepě nebo O dvanácti měsíčkách
-byli jsme na tříletinách Matěje T.. oslava se konala v Krčáku, v prostorách zahrady restaurace Na tý louce zelený. Pro děti ideální - hřiště, jezírko (oplocené, ale kamínky se házet dají), domeček, krmení koziček, opékání buřtů.......a zmrzlinovej dort byl výbornej
-pár dnů taky v Lípě, takových odpočinkových, Mikyho největší zábava-krmení sousedových slepiček
-z jiného soudku: dívali jsme se na film My děti ze stanice ZOO. Ani jsem netušila, že filmová verze knížky, kterou jsem hltala ještě dětskýma očima, vůbec existuje. Je zdařilá, má stejnou syrovou atmosféru jako knižní předloha.
- zítra poslední hodina, a pak -prááááááááázdniny!!!!!!!Děckám v pomaturitku jsem poslední hodinu udělala takový mini americký den (Miky byl se mnou, choval se vzorně). Líbilo se, chtějí jet taky:-)) Zařadila jsem trochu i tematiku hippies. A to mi věřte, až to zítra odučím, budu chtít tančit a zpívat jako Berger z Vlasů.

Billa lover

Když šel tento týden Mikuláš k babičce, sbalil si věci do igelitky značky Billa. Říkám mu: "Mikuláši, takovej hezkej batůžek máš, proč to chceš mít v tý igelitce? Ty jsi hroznej Billa lover!"

Včera jdeme po ulici a Mikuláš si všimne chlapíka v obleku, co s sebou vláčí dvě žluté igelitky s nápisem Billa. Miky ukazuje prstíkem a vítězoslavně volá: "Maminko, podívej, Billa lover!"

Marína Vltava v Nelahozevsi

Tak tu jsme v neděli poobědvali. Čekání dlouhé, samotné jídlo nic moc, ale to nám nemohlo pokazit náš výlet. Výlet matek učitelek s dětmi, u příležitosti narozenin ročního Kubíka. Vlakem jsme jeli do Kralup (zážitek z jízdy dvěma obrovskými výtahy, které nám musela přijít zapnout paní železničářka) a pak podél Vltavy tři kilometry do Nelahozevsi. Bylo úmorné vedro, dětem se moc šlapat nechtělo, ale nakonec to všechny zvládly a na hřišťátku v maríně ještě značně ožily.

Nelahozeves ještě z velké dálky viděna.



No vážně je tam tunel a my uvidíme, jak jím prosviští vlak.




Taky jsme stihli nanuka na dvorku místní hospody, obešli jsme si zámek



viděli rodný dům Antonína Dvořáka




a pak na nádraží a s písní na rtech zpátky do Prahy. A protože jsme toho neměli dost, zašli jsme do Ovocného Světozoru ještě na jednu (zmrzku).
Doma jsme oba, já i Miky, okamžitě vytuhli.....Teď je řada na mně, musím vymyslet nějaký podobně prima výlet, jako náhradu za zrušený narozeninový piknik.

Za fotky díky Katce:-)

Tramvaj, kam se podíváš

Minulou sobotu jsme se, překvapivě, vydali do muzea pražské MHD:-) Byla jem sama ohromena počtem starých tramvají, autobusů a trolejbusů, které v sobě vozovna skrývá.
Jsou nádherné, ve vozovně se dá náramně běhat, i když mezi tramvajema se Miky trošku bál.









Tohle je model původního návrhu pražského metra, ten Mikyho zaujal úplně nejvíc.



Historickou linkou č. 91 jsme se pak svezli až do Holešovic. Pěkně nám to drncalo.



V Holešovicích jsme si dali oběd a přes skákací hrady na Výstavišti jsme došli k téhle dětské tramvaji ve Stromovce.



Stromovkou pak na nádraží Bubeneč a vlakem dom. To byl teda nabitej den!



A tohle je moje nejmilejší tramvaj. Do stanice touha.