Už jako malá holka jsem si prozpěvovala S Kateřinou pod peřinou sám a podle důvěryhodných zdrojů jsem to před více než třiceti lety při jejich vystoupení v Petrkově docela rozbalila. Jejich plakát visel celé mě dětství na našich kuchyňských dveřích.
Knížku Šlo povidlo na vandr jsme ale někde ztratili, takže jsem ráda, že jsem ji objevila u nás v knihovně a můžeme si z ní s Mikym předčítat.
Někdy jsem to já, kdo říká: "jé, Miky, ještě tuhle si přečteme..."
Tak tady jich je pár na ukázku:
Tohle je klasicky vodňanský, mi přijde.
Tohle je Mikyho oblíbená.
Tahle taky, kvůli tramvajím.
Tahle je taková dramatická.
Tuhle ráda čtu, přehrávám roli průvodčího.
A Kakao je prostě klasika.
A teď ještě písničku, aby to Skoumalovi nebylo líto. Myslím, že tahle dobře vystihuje jejich poetiku.
1 comment:
No super! Tu ještě nemáme a nevypadá, že by se měla rychle omrzet - snad aspoň v knihovnš bude;)
Post a Comment