Gino, na!

Požádala jsem včera Ondru, ať mě vyfotí s Mikym, ať si mám co dát na blog. Nezadařilo se, úplně mě vyděsilo, v jakém stavu jsou moje vlasy - dneska musím volat S.O.S. do kadeřnictví Lenka. Takže na fotografii je Mikuláš, vrátil se na kuchyňskou linku, ale trošku to obměnil - teď ho nejvíc zajímá kávovar a varná konvice - otvíráme, zavíráme, otvíráme, zavíráme.


ČEZ se blíží ke konci. Nemůžu se dočkat. Pěkně to bolí. Utíkám se od té práce k blogům - je v nich život.

Ať už je zase Miky zdravý a směje se jako při této photo session se slávistickým méďou.Zatím trávíme dny koukáním se na Maxipsa Fíka, spaním, nemůžeme ven. Ale už to snad bude lepší, dnešek tomu nasvědčoval, Miky už i něco snědl...

Ještě nevím, co ta Smilla, vždycky usnu. Dávám tomu tak dva dny. Dneska tu byli na návštěvě Červení, předat mně a Ondrovi dary k narozeninám. Ondra dostal permanentku do Podolí, já poukázku na kosmetické služby. Když k tomu vezmu poukázku na masáž (a ta bude možná i čokoládová), je tu šance že, jak říká Radka Bouchalová, budu ješte na starý kolena vypadat dobře. Toto video je záznamem typického podvečera u nás. Miky jezdí s vláčkem (nebo autobusem), v pozadí Svěrák valí "vodrhovačky.

Good night ČEZ, good night moon, good night noises everywhere...
Už bych chtěla vědět, jak to dopadne se Smillou na Kronosu!

F F F!!! Každý den několikrát mě Miky takto upozorňuje, že by rád shlédnul pár dílů Maxipsa Fíka. Dneska u něho seděl sám, jelikož jsem musela rychle uvařit, abychom stihli oběd ještě před angličtinou.

Můj život, když Miky usne? Vyprávěj, ČEZ ČEZ ČEZ a naštěstí teď nově každou středu Vojna a mír. Dneska jsem si v knihovně půjčila Mistra a Markétku - nevím, nevím, jestli to dám. Tak před pěti lety možná, ale teď?