Ještě nevím, co ta Smilla, vždycky usnu. Dávám tomu tak dva dny. Dneska tu byli na návštěvě Červení, předat mně a Ondrovi dary k narozeninám. Ondra dostal permanentku do Podolí, já poukázku na kosmetické služby. Když k tomu vezmu poukázku na masáž (a ta bude možná i čokoládová), je tu šance že, jak říká Radka Bouchalová, budu ješte na starý kolena vypadat dobře. Toto video je záznamem typického podvečera u nás. Miky jezdí s vláčkem (nebo autobusem), v pozadí Svěrák valí "vodrhovačky.

Good night ČEZ, good night moon, good night noises everywhere...
Už bych chtěla vědět, jak to dopadne se Smillou na Kronosu!

F F F!!! Každý den několikrát mě Miky takto upozorňuje, že by rád shlédnul pár dílů Maxipsa Fíka. Dneska u něho seděl sám, jelikož jsem musela rychle uvařit, abychom stihli oběd ještě před angličtinou.

Můj život, když Miky usne? Vyprávěj, ČEZ ČEZ ČEZ a naštěstí teď nově každou středu Vojna a mír. Dneska jsem si v knihovně půjčila Mistra a Markétku - nevím, nevím, jestli to dám. Tak před pěti lety možná, ale teď?

Tady už jsme byli kdysi na podzim. Jsou hrozný mrazy, nedá se být venku, Ondra je fuč na horách, tak jsem si myslela, že by to bylo asi docela smutný být celý den doma nebo jít zase jenom na Budějárnu, a tak jsme vyrazili znovu.
Mikuláš byl nadšenej, strávili jsme tam dvě hodiny, většinu času sledováním vláčků, jak přijíždějí na nádraží a zase z něho odjíždějí. Mikuláš je neustále pobízel k akci: jeď, jeď! He´s such a train boy:-)

Neštěstí na Haiti. Zatím jsem neposlala ani pitomou DMS. Nezvládám o tom číst.
Proč? Snad proto, že by mi pak bylo trapně tu sedět, ve vyhřátém bytě, s počítačem napojeným na Internet plný zábavy...

Toto je Mikulášova nová vášeň - autobusy. Má tři - jeden úplně maličký, od babičky k Vánocům, jeden střední jsme koupili v hračkárně na Budějárně, když jsme čekali, až přivezou boby a ten třetí byl koupen na základě autobusu, který jsme si půjčili na návštěvě u Mikely a Matěje. Mikuláš si ho začal nosit do ložnice předtím než šel spát, a protože jsem si nedovedla představit to srdceryvné loučení, až si Matěj pro autobusek přijde, zakoupila jsem ho v OC Smíchov.
Takže toto a pak ještě Meky Žbirka, Songs for Children, to prostě sjíždíme furt.
No a po večer zasedám k počítači a valím před sebou kouli zvanou lesson plans for ČEZ. Taky na mě jdou chmury ze všech různých věcí, například nevím, jestli mě moje současná práce ještě těší. Takže jestli někdo víte o kreativní, inspirativní, osvěcující práci v mezinárodním týmu strašně skvělých kolegů, a to vše navíc ještě s výjezdy do zahraničí, dejte prosím vědět.