Odpoledne s bráchou

Starší brácha se dneska přišel podívat na Dominika. Nakonec jsme seděli a povídali si asi tři hodiny. Jsem za to moc vděčná, že máme spolu takový vztah, že si pořád dokážeme dlouho povídat o zajímavých věcech. S mladších bráchou by to bylo stejné, jen bychom asi víc probírali muziku.
Moc bych si přála, aby si spolu takhle rozuměli i Mikuláš s Dominikem, snad se to podaří.
Abych nezapomněla, brácha mi vyprávěl mimo jiné o Rudolfu Roučkovi, co jim do Babylonu píše operní recenze. RR je velký operní fanda a objíždí operní premiéry po celém světě (hlavně teda asi po Evropě - vozí ho kamarád). Dokonce prý je členem nějaké operní ligy, kde se soutěží v tom, kdo za rok stihne premiér nejvíc...RR prý jednou stihl během dne tři, vždycky zůstal jen na jedno dějství.
Tak to mě dostalo, tenhle příběh:-)

Mikyho nová vášeň

je pořad Panorama, který běží na ČT2 vždy mezi osmou a devátou ráno. Je to vlastně 2x30 minut povětrnostního a sněhového zpravodajství z českých a moravských hor a taky z Prahy. Příjemný start do nového dne.
Miky vydrží u celého pořadu a hlasitě oznamuje jméno lyžařského střediska, které právě zabírá panoramatická kamera. Doposud jsme všechno sledovali jen v TV, včera mu Ondra ukázal, že Panorama je uloženo i na Internetu, tak to chce teď i místo Večerníčka (ale jen jedno kolečko, zní dohoda). Taky ho baví, když ho Ondra zkouší, v jakých horách to které středisko je (já nezkouším, já v tom mám pěknej maglajz).
Zítra jedou s Ondrou na pár dní ke kamarádce na chalupu na Šumavu, tak si panoramata bude moct užít naživo, snad ho to uspokojí.

Bráškové

Takhle spolu vytuhli v pátek k večeru, takže usínání bylo pak u obou poněkud problematičtější, ale zvládli jsme to. Zatím vše dobrý, Miky se o bráchu zajímá, chystá mi čisté plenky, asistuje u koupání, je trpělivý, když hru pexesa přeruší Dominikova potřeba nasytit se. Tak jen tak dál, mladý muži!

Dominik

Dominik se narodil 28.ledna ve 13.28 v porodnici v Podolí, vážil 4150g a měřil 53cm.
Málem jsem ho teda porodila v OC Flora - den předtím jsem měla narozeniny, a protože jsem celý den strávila v posteli se šílenou migrénou, chtěli jsme slavit i se zpožděním. Na Floře jsem měla vyhlídnutý dar (stihli jsme koupit), dortíček byl v plánu na farmářských na Jiřáku, ale tam už jsme to nestihli (ale ve Světozoru jsem do sebe pár soust hodila, abych měla sílu). Na místě se v tu chvíli vyskytoval i režisér Troška (mohl to býval natočit).
Všechno se rozběhlo velice rychle, na Floru jsme dorazili asi tak kolem čtvrt na 12, před tři čtvrtě jsem volala dulu, krátce po dvanácté mě přijímali v Podolí, no a o půl druhé už tu byl Dominik s námi.
V porodnici jsme nakonec byli o trochu dýl, Dominik měl nějakou infekci a jeden den strávil dokonce v inkubátoru, další dva ve vyhřívané postýlce, chodila jsem za ním jenom na kojení. Naštěstí se vše brzo spravilo a mohla jsem ho mít zase u sebe.
A teď jsme od soboty doma a zvykáme si, Dominik je zatím moc hodný, docela dost spí a málo pláče. Brácha Miky byl teď na pár dní u babičky, zítra se vrací, už se mi stýská....uvidíme, jak nám to všem spolu půjde.