Monday, April 25, 2011

Easter Madness

Původně jsme měli v plánu strávit Velikonoce u babičky na Vysočině, leč přesunutá operace nám trošku změnila plány. Původně jsem tak počítala s tím, že veškerý servis zajistí právě babička (alias Mamma Jagr) a my si tu v Praze vystačíme jen s mini aktivitkami typu těstovinová kraslice



umístěnou na tabuli společně s touhle jarně početní záležitostí.



Když jsem si teda udělala jasno v tom, že na Velikonoce zůstáváme, musela jsem dohánět. Ještě cestou z předoperačního vyšetření jsme zakoupili travičku a ovečku.



ze skříně jsem vytáhla staré kraslice



a se skořápky jsme vyrobili domeček pro ptáčka z korkové zátky.



Mladíka na snímku ale stejně nejvíc zajímá autobus-harmonika, kterým teď vozí tři kamarády-pejska, kouhoutka a holoubka.

V neděli jsme ještě společnými silami obarvili pár vajíček



a vedle umístili tohodle pěkného zajíčka, kterého přinesl Mikymu dědeček (shodli jsme se, že ty čokoládové, co se povalují po obchodech, stejně moc nemusíme).



Kromě tradiční pomlázky jsme ale uspořádali i tzv. egg hunt (mini) na trávníku za domem.



Ochutnávka úlovku.



Kromě tohodle všeho, a hlavně, jsem byla s tátou v neděli u sv. Ignáce, kde jsem po delší době zažila opět klidnou mši (myšlenky: člověk musí vstát, tak jako musí vstát každé ráno, když ho z postele tahá vlastní dítě - to jsem si byla docela dobře schopna vybavit, člověk ničemu tady neuteče, ale zároveň dostává možnost rozběhnout se...), po ní jsme ještě zašli na kafe do Mamma coffee (a to jsem moc ráda, že jsme šli, hezky jsme si popovídali) a pak ještě cesta tramvají domů prosluněnou Prahou.

Co nám v nemocnici ukrátilo čas

kromě samolepek teda, byla tahle knížka, neboli Knížka, kterou vytvořil francouzský ilustrátor Henré Tullet. Chvíli jsem si připadala jak zdravotní klaun, kolem mě se srocovaly davy dětí:-) Takže potvrzuji, knížka zabírá. U nás ji vydalo nakladatelství Portál.



Původně jsem si o Knížce přečetla u Koblihy, tak posílám dál.

Sunday, April 24, 2011

Diplom za statečnost



Mikuláš má venku mandli. Mělo by mu to pomoct od těch věčných zánětů středouší. Byl opravdu moc statečný, jen asi tak hodinka po probrání se z narkózy byla těžká, a to pro všechny děti. Střídavě se pláč ozýval celým oddělením, kdykoliv nějaké dítko přivezli z operačního sálu. Teď se pomalu zotavuje, dnes mu ještě nebylo úplně dobře, má plný nos, tečou mu sliny a je unavený, snad se to bude pomalu zlepšovat. Zatím jsme doma, zítra už zkusíme na chvíli ven, aby byl na pomlázku fit.
Tak snad mu tenhle zákrok opravdu pomůže a uši už ho trápit nebudou!

Tuesday, April 19, 2011

Konference

Minulou neděli jsem se zúčastnila tradiční konference jazykové školy Akcent. Myslím, že jsem byla už potřetí, poprvé ale přímo v jejich sídle. Potkala jsem se tam s kolegyní Míšou, tak to bylo příjemný.
Co jsem viděla:
1)Michael Carrier (British Council): New Approaches to Language Teaching for 21st Century Learners- technologie ve výuce. Tohle vím, že je moje slabina - nedostatek času, nedostatek technologie. Jednoduchá rada k využíváni Internetu ovšem a tady neplatí žádná výmluva: když jim to chcete ukázat a nemáte k dispozici Internet, vytiskněte to...
To dělávám, ale zase, ne tak často, je málo času, tak kolikrát jen vezmu učebnici a jedu...Teď jsem dala ale v Jahodě maminkám za úkol najít nějaý pěkný recept na http://www.bbcgoodfood.com/, pak si je sdělily a bylo to tak přirozený, asi jim ani nepřišlo, že se něco učí a vo to právě go.
Jinak nějaké technologie, které popisoval, byly tak trošku čirá utopie, když někdy přijdu do třídy a jsem ráda, že tam vůbec je marker a kazeťák vydává nějaký zvuk:-)
Toto je pár aplikací nebo stránek, na které se mám ještě podívat:
Moodle
Virtual Classroom
Mahara
Slideshare

Facebook a Twitter znám:-)

Třeba se bude někdy hodit. Mně přijdou hodně podnětné stránky samotné Britské rady. Je docela dobré je sledovat na FB.
Ale upřímně: dle mého názoru technologie nikdy nemůže přebít lidský faktor.

2) Alžběta Polišenská: Lesson Feedback-pro mě vzpomínání na hodnocení hospitací. Motto: konstatovat, popisovat, neobviňovat, neříkat: já bych to udělala takhle...Tak to bohužel já jsem bývala hodně přechytralá...

3) Daniel Baines: Authentic Video in the English Classroom- pro mě nejlepší část
- velice silná prezentace, aktivity ne nijak objevné, všechny už jsem asi někde viděla, ale líbilo se mi, jak podtrhl a sám ukázal tu lehkost a autenticitu, kterou krátká videa do výuky přinášejí.
- přirozené prosředí a jazyk, který studenti ve videích uslyší
-koukají na video, tzn. dívají se vzhůru, nemají oči věčně jen zabořené do učebnic
-potěšil mě, že zmínil využití filmu ve spojení se zjednodušenou četbou (jako příklad ukázal Four Weddings and a Funeral, já teď dělám to samé s About a Boy - taky Hugh:-))).
- na tomhle pěkně vysvětlit předminulý čas, když jsme měli ve dvojicích vět určit, co se stalo nejdřív.....studenti si pak můžou najít info k filmu na netu, diskuse a už to jede:-)



Takže opět velký úkol pro mě.

4) Miroslav Jindra: Tzv. reálie -velmi reálný problém literárního překladuPán, co překládá Leonarda Cohena. Od technologie, ke klasickému výkladu, zavzpomínala jsem si na univerzitní léta.
Zajímavé, pár věcí vysvětlil na ukázce z knihy Tenants (Nájemníci) od Bernarda Malamuda.

5) Jtka Urbanová: Actully, guess what? I mean, apparently...anyway.- workshop zaměřený na tzv. fillers nebo taky linking devices (podobné jako v názvu). Jedna dvě aktivity (i překladové)

tak teď ještě čekám, až mi dají z CUP vědět, že jsem vyhrála výlet do Londýna.

Sunday, April 17, 2011

Oblaka

Včera cestou z Brna, byla tak obrovská oblaka, skrze něž zatím jen nesměle sluneční paprsky hladily zelená pole. Než jsme dorazili do Prahy, zatáhlo se, a mně bylo teskno, tak teskno...

Thursday, April 14, 2011

Lepíme samolepky

"A Mikulášku, jakpak se jmenuje ten strom, co na něm sedí opička?"
"Palmovka!" ...........a nedá si pokoj, a nedá si pokoj.

Wednesday, April 13, 2011

Babička

V neděli zemřela moje babička Marie, neboli babička brněnská, jak jsme jí vždycky říkali. Babičce bylo 96 a pár posledních let už byla upoutána na lůžko a žila v malém pokojíku u tety a strejdy, kteří se o ni nesmírně obětavě starali. Je mi po ní moc smutno, ale uklidňuje mě to, že vím, že teď už je jí líp, nic ji nebolí ani netrápí. V neděli večer jsme na ni s bráchou vzpomínali na Skypu - na to, jak jsme za ní rádi jezdívali, jak u ní vonívaly peřiny, na zvuky ulice, kde bydlela, všechno si pamatujeme, každý detail. Taky na to, jak byla vtipná a šarmantní. Když píšu vtipná, myslím opravdu vtipná, jejím vtipům jsem se smála naprosto upřímně, některé z nich jsou už trvalým rodinným dědictvím. A když píšu šarmantní, tak myslím opravdu šarmantní. Když jsem se narodila, bylo babičce 62 let, ale já jsem ji přesto celý život vnímala jako velice mladistvou osobu.

Esto es lo que mi primo Victor escribió en Facebook: Babicka, gracias por tu humor negro, el carinio, mi maminka, los juegos de mesa, los abrazos, los veranos, los recuerdos... no te voy a extraniar porque siempre estaras 'aqui'


Úryvky z naší komunikace na Skypu:
[4/10/2011 10:16:10 PM] : na jedne z tech poslednich navstev mi rikala, jak si vzpomnela, jak jednou byla s kamaradkou na boruvkach a pak bezely domu a vsechny boruvky se rozsypaly
[4/10/2011 10:16:22 PM] : a pak jen tak rekla: uz je to vsechno pryc
[4/10/2011 10:16:30 PM] : to se mi uplne sevrelo srdce
[4/10/2011 10:17:39 PM] : to chápu, taky mi bylo smutno, když jsem tam tak seděl
[4/10/2011 10:18:42 PM] : se jednou tak hezky usmála a jako by se jí v té tváři promítla mladost, prostě jsem najednou strašně intenzivně v ní viděl tu fotku s mládí, kterou tu máme
[4/10/2011 10:18:56 PM] : to bylo takové ohromující
[4/10/2011 10:19:16 PM] : to je pekny

Myslím na babičku a jsem vděčná, že právě ona byla mojí babičkou.

Sunday, April 10, 2011

Farmářské trhy na Jiřáku

Tak dnešní původní plán bylo jet se dívat na letiště na letadla. Probudila jsem se ale s docela hrozným bolením v krku (chodila jsem bez šály, ale z velké části viním únavu, dělala jsem jeden rychlopřeklad a na další jsem se mmj upsala.)Takže jsem si o něco dýl poležela a letiště už jsme prostě nestihli. Místo toho jsme se na chvíli zastavili na farmářských trzích na Náměstí Jiřího z Poděbrad.


Koupili jsme si další kytičku a taky pórek do polívky.



Studený jarní vítr nám pod nos podsouval rozličné vůně. Zakotvili jsme u stánku s blízkovýchodními specialitami. Já jsem si dala kávu z džezvy, Miky štrúdl, ten se prostě jí všude.



Dobré, příště vyrážíme zase, tentokrát už s jasným nákupním seznamem.
K večeru jsme byli ještě v parku na Pankráci, už to zase začíná tyhle procházky, no konečně.

O letadlech někdy příště.

Monday, April 4, 2011

Nedělní Stromovka
















Všechno připojuje jako vagónky...


Sunday, April 3, 2011

FB etiquette

Měli jsme v pomaturitním téma mobilní telefony a modální slovesa have to, must, don´t have to, mustn´t, should a shouldn´t. Tak jsem to pro ně trošku updatovala a vytvářeli tzv. Facebook etiquette neboli pravidla chování na této sociální síti. Zdařilá akce.
Zde pár na ukázku.



Saturday, April 2, 2011

Turbulence

Tento týden byl hodně náročný, hlavně z hlediska pracovního nasazení (no hlavně že čtu další Hodgkinsonův manuál Jak být líný, kde pořád říká "work less, play more"). Už jsem byla docela unavená z příprav, kterým jsem věnovala celý minulý týden, tak ani není divu, že jsem na dvoudenní intenzivní kurz dorazila o den dříve. Tak moc jsem se těšila! Dobře že tak, ale - využila jsem aspoň toho, že tu byla máma, dojela jsem si do školy ofotit zbývající materiály a prospala se, takže nakonec kurz proběhl docela v klidu. Ve středu akorát musel Miky trávit celý den s Ondrou v práci, protože už jsme neměli hlídání. No co, o víkendu si na to hrál, tak se mu to aspoň splnilo. Ted spolu na Mikyho přání odjeli na výlet motorovým vlakem do Čelákovic (známe z You Tubu) a já tu budu uklízet, abych se třeba večer konečně mohla podívat na tu Kočku na rozpálené plechové střeše.
No prostě jako bych se dostala do nějaké velké turbulence, která se mnou pěkně smýká.



Ilustrační foto je z mini encyklopedie Benny Blu Letadla. Ještě máme díl Železnice. Reálie a překlad občas sice trochu pokulhávají, ale dá se o tom hodně povídat. Tenhle obrázek mě vždycky rozesměje, přijde mi, že dotyčný trpí tak trošku něčím jiným než turbulencí.