Monday, January 31, 2011

Memorabilia

Strávili jsme víkend v Lípě, kvůli úspoře energie jsme spali v mém dívčím pokojíku. Když jsem se tak dívala kolem, na ty svoje věci, za dlouhé roky nasbírané, rozhodla jsem se, že si jich pár vyfotím a uchovám je zde na věčnou památku.

Mapa světa, zakoupená kdysi v Brně.



Nahoře zleva: korálky z Jamajky, naivní obrázek Casy Batló v Barceloně a péefka z roku 2006. Napravo uprostřed: duha nad Grand Lakem. Dole zleva: Vincent Gallo, který mě uchvátil ve filmu Arizona Dream, obrázek je z filmu Buffalo 66, coloradské přání k svátku a nějaký obrázek, jehož původ už si nepamatuju.

Fotka z Maroka, placky chleba za oknem.



Moji rodiče nalevo, napravo parta z legendárního Silvestra 2002.



Fotografie Jindřicha Štreita, dárek od táty.



Japonské zátiší.



Majáček od kamaráda tuláka.



Obrázek Brna, dárek od táty k promoci.



Pod obrázkem andílek od pana Červenky, bývalého kastelána na Pecce.




Schovaný v rohu, svícen od Jany a Žanety.



Obrázky z cest.



Nádherné rámečky, vánoční to dary z USA, nalevo já a Petra, napravo já a táta.



Francouzská a mexická žena.



Vážka čtenářka



SOME PEOPLE WILL SAY YOU´RE GOING THE WRONG WAY WHEN IT´S SIMPLY A WAY OF YOUR OWN.

Friday, January 28, 2011

Sugarcubes

Jedna z mých oblíbených písní všech dob.

Tulipány

kterými mě dneska chlapeček vítal ve dveřích.



Thursday, January 27, 2011

Nové zboží

do našeho obchodu jsme dnes vytvořili z albertího letáku.





pak už stačilo jen rozstříhat a můžeme vesele prodávat.

Jinak včera pěkné odpoledne u Katky, společně s Kristýnou.
Dnes se tu u nás sešly obě babičky, tak jsme si ještě daly dort a víno na oslavu těch mých narozenin. Pražská babička přinesla Mikymu lékařský kufřík, je totiž teď do doktorů nějaký zamilovaný. Dokonce to došlo tak daleko, že zapínáme o trošku dřív Večerníčka, abysme stihli aspoň kousek Nemocnice:-) Úplně nejvíc Mikuláše dostala scéna, kdy doktoři jeli va výtahu. Dvě mouchy jednou ranou. Výtahy totiž taky miluje.

Monday, January 24, 2011

Narozeninový večer

Máme s Ondrou narozeniny víceméně 14 dní od sebe, tak jsme si vybrali datum tak nějak uprostřed a vyrazili jsme do ulic slavit.
Na doporučení kamarádky jsem zamluvila stůl v restauraci Sudička a dobře jsem udělala. Už dlouho se mi nestalo, že bych byla takhle spokojená. Za prvé tam nehrálo rádio, a to samotné už považuju za velký úspěch. Hráli takové ty hity jako Space Oddity od Bowieho nebo Simona a Garfunkela atd. Člověk nemusel k vínu objednat stopadesát mattonek, ale dostal karafu s vodou, kterou když vypil, dostal další (voda se sice platila, ale cena byla rozumná, i když si myslím, že by to do budoucna taky mohli zrušit). Jídlo nemělo chybu. Já jsem si dala salát Kozel v zahradě (takže s kozím sýrem) a byl fakt VYNIKAJÍCÍ! Ondra měl vepřovou panenku, a taky si nestěžoval. Servírka se přišla několikrát zeptat, jestli je všechno v pořádku. To se taky jen tak nevidí. Třešinkou na dortu pak byl dezertíček: horké maliny s vanilkovou zmrzlinou. Mňam!
Sudičku s klidným svědomím doporučuju.

Po večeři jsme jeli do Slovanského domu na nový film Jana Hřebejka Nevinnost. Moc se mi líbila Kawasakiho růže , a tak jsem film chtěla vidět, abych zjistila, jestli jde Hřebejk i nadále správným směrem. A zdá se, že jde. Silný příběh, skvěle zahraný, jen ten závěr bych buď udělala jinak nebo vystřihla, ale nebudu prozrazovat víc...



Ondra pak ráno odjel na hory a já jsem jela k babičce a dědečkovi pro Mikuláše. Ve dveřích mě vítal čerstvě ostříhaný Miky, v ruce talíř s obědem z modelíny.

Friday, January 21, 2011

Naši furianti v Dlouhé

Ten čas hrozně letí, minulou sobotu jsem byla s tátou na premiéře Našich furiantů v Dlouhé a zítra už je zase sobota a já jsem si Furianty ještě ani nestačila zapsat.
Což o to, kus je to pěkný. Je to veselé, živé, herci hrajou skvěle, scéna dobře vymyšlená. Je to velká podívaná a určitě doporučuji, jestliže se na Naše furianty vydáte, určitě neprohloupíte.



Ale možná už jsem to tu psala - mně osobně je bližší jiný typ divadla, asi trochu vážnější, dramatičtější...Na takovém kusu už jsem opravdu dlouho nebyla. Tak snad někdy brzo něco podle mého gusta umělci z Prahy secvičí, včera jsem si na podobné příležitosti koupila za vánoční dárkový certifikát moc pěkné šatky:-)

Thursday, January 20, 2011

Ian McEwan is the man!

...as Mullen and Pathe observe, ´the pathological extensions of love not only touch upon but overlap with normal experience, and it is not always easy to accept that one of our most valued experiences may merge into psychopathology´.
Ian McEwan: Enduring Love

Sunday, January 16, 2011

Malý prodavač



Prodá vám mimo jiné tyhle krásné cukříky:

Thursday, January 13, 2011

The Fall

Někdy mám pocit, že to Damon píše speciálně pro mě...



The mountains are waiting,
full moon's come.

I got lost on the highway,
but don't ask me where I'll be
or what I've done.

Oh, Lord, send transmission,
forgive me for what I've become.

The sun has come to save me,
put a little love into my... lonely soul.

The sun has come to save me,
put a little love into my... lonely soul.

(Don't you know I need her loving you?
It's no desire...)


Piesnička je z jejich nového online alba The Fall, které se dá poslouchat na Internetu furt pryč, protože je prostě nádherný. Na Internetu bude do té doby, než vyjde oficiálně na CD. Stačí se jednou zaregistrovat a už frčíte.

Album začíná písní Phoner to Arizona, video určitě stojí za shlédnutí, je to práce Jamieho Hewletta (aspoň teda myslím).

Our little town





Tu teď bydlíme, ven nemůžeme, Miky je nemocný....

Monday, January 10, 2011

To mami čti ty!

Takhle mě Mikuláš obvykle vybízí k předčítání nějaké knihy. Teď poslední dobou to bývá kniha Dobrodružství pavouka Čendy, kterou dostal od dědečka k Vánocům.



Ano, opět Pavel Čech a opět nakladatelství Petrkov. A opět jsem se spletla: myslela jsem si, že knížka bude "pro starší děti", ale zdá se že není, Miukuláš ji má moc rád.
Knížka vypráví o pavoučkovi Čendovi a dřevěné kukačce, kteří spolu žijou ve starém opuštěném domě, a o tom, co se stane, když do domu vnikne zloděj, a když ještě později začnou dům bourat.
Mikuláš si teda většinou žádá začínat až od té akčnější části, kdy do domu vejde "ošklivý chlap", ale i tak ještě zbývá docela kus textu, příběh a obrázky mu ale pozornost bez problému udrží.

Pár ilustrací na ukázku:

















A tady už Čenda s kukačkou letí vstříc novým zítřkům:



Saturday, January 8, 2011

Zpožděný vánoční post

Tak ať to ještě stihnu do Velikonoc... Štědrý den byl na blátě.



Miky při přípravě kapra.



Rozzářená očička.



Vláček přijel až z Krakova.



Po večerech jsme se bavili hrou Svět a posléze ještě hrou Vlajky světa

Taky jsem stihla tradiční vánoční setkání v Brně s Marcelou, tentokrát hodně komerčně zaměřené, ale slevy byly silnější než my...
Konečně jsme navštívili Janu a její boys.
Rozjeli jsme starou promítačku! Pro začátek jsme shlédli Broučky, Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého a Smolíčka pacholíčka, ale rozhodně v tom hodláme pokračovat. Je v tom takové kouzlo! Je to jedna z mých hodně živých pravzpomínek, jak jsme jako děti chodily v zimě k Reynkům do Petrkova a promítalo se. Dodnes slyším Daníka, jak předčítá právě Broučky. Tohle prostě nikdy filmy na DVD nemůžou nahradit!

Miky dostal od Ježíška boby, dost se hodily.



Ještě pár pohledů z okna ložnice, kde v Lípě spáváme. Miluju ten výhled.







TAK HODNĚ ŠTĚSTÍ V TOM NOVÉM ROCE!


video